Zpátky do lavic!Poprvé od začátku série mne vysloveně zklamaly Proměny domácí fantastiky. Akční SF je pro domácí scénu víceméně určujícím subžánrem, a tak by si zasloužila alespoň trochu zajímavý (multi)rozhovor. Nestalo se. Na vině není snad ani tak volba otázek (jsou dost nekonkrétní, ale to je asi úskalí multirozhovoru), jako spíš rádoby vtipnědrsňácké odpovědi tázaných. Třeba LK asi vůbec nepochopil, že je tázán jako novinář a recenzent, ne jako šestákový bavič. Výsledkem jsou tři strany „publicistiky“, z nichž se čtenář nedozví VŮBEC nic.
Jednoduchý horůrek Schůzka naslepo sice v zahraniční sekci osvěží, ale že by v něm autor nějak plýtval fantazií, poetikou nebo psaveckými schopnostmi, se říct nedá. Ničím z toho naopak nešetří Jack Stillingstead, ale v jeho Rozptýlení mi zase trochu chyběl příběh. A tak je vítězkou zahraniční sekce jednoznačně Nancy Kress. Fontána stáří mne sice nenadchla tak jako Počítačový virus (to už je to sedm let? Bože...), ale pořád se jedná o čtivou a inteligentní záležitost. Jen tu přepointovanou, zhuštěnou akční scénu v závěru bych si odpustil.
Ivan Mls mě tentokrát pobavil. Velmi výhodná investice je psána lehce, mlsovsky vtipně a má únosnou zápletku i délku. Vězemní má dobrý start. Jenže motiv vědce z technologicky vyspělého světa v podstatně zaostalejším prostředí se už bohužel v průběhu povídky moc nerozvíjí a závěr je trochu patetický. Jinak ale velmi slušné, zvlášť na začínající autorku. Rodinná anekdota Manžel z podzemí nepobaví, neurazí, takový domáckosekční průměr. Jiří Mazurek si trochu napravuje reputaci Soumrakem...; ze začátku nabuší do čtenáře trochu akce a napětí (bez snahu o originalitu), ale nakonec ho zmate připitomělou pointou. A Venuše? V Šimonu Petákovi asi dřímá velký potenciál. Novinářka pátrající v industriálně odlidštěném prostředí po sprejerovi-solitérovi je přesně tím typem hrdiny, který domácí scéně chybí. Čert vem neprůrazné (kyberpunkové ?) řešení záhady.
Ilustrátoři: Husák opět na výbornou. Jednoduché, výrazné, kompozičně dospělé. Ale potěšil i Štěpánek (str. 35). Zbytek je víceméně Ikaristická klasika, nic z toho ale neklesne na úroveň obálky. |