Posluchačská zpráva o hudbě roku 2018 - DOKONČENÍ
YUKA & CHRONOSHIP -18- Ship [▪DR9▪] *****
Tak dlouho mě ta deska nechtěla k sobě pustit, až je z toho BOMBA roku 2018. Japonsko-anglicky zpívaná BOMBA, ehm. Čím to je? Elegantním spojením silných melodií a rafinovaných harmonií s mnohovrstevnou klávesovou strukturou, při zachování posluchačské srozumitelnosti a neodlidštěnosti. Kompozice mají mnoho detailů, kterými se zaháknou do hlavy a po překonání počátečního odporu člověka úplně uchvátí. Neobyčejné dílo. Vyžaduje trpělivost, ovšem umí odměňovat. Co hrají? Neoprog se silným sedmdesátkovým feelingem, ohromujícím způsobem složený a zahraný.
SLABOTY až PAMĚTIHODNÉ HNUSY 2018
Tohle se nepovedlo. Něco je extrémně špatné, něco jen těžce přeceňované:
ALL TRAPS ON EARTH -18- A Drop Of Light DR11
Z velké části vnější okázalost a manýra, které na lep nesednu. Pár motivů natažených v tenké vrstvě na co nejdelší plochu. Chybí barevnost, strukturovanost, gradace. Ploché kompozice složené z několika umělých komponent, naskládaných celou na plochu alba. Prázdné a nudné dílo v efektním zvukovém obalu. Ale i ten obal je okoukaný, jen nově přeleštěný, takže ztratil i historickou hodnotu. Hudebně odcizené, s chladnou rutinou. Nezábavné, místy až otravné, kvůli absenci jediného zaznamenání hodného momentu. Co mělo být kořením, pokusili se naservírovat jako hlavní chod. Nepoživatelné. Zbytečný produkt nesoucí se v jedné monotónině. Chvilku jsem uvažoval, že si to nechám ze studijních důvodů, protože takový parádemarš hudební pustoty se hned tak nevidí. Ale ne, ani za to mi to nestojí.
ALLOMERUS -18- I Have A Secret DR10
Vloni album za 4*. Letos? Amatérská kulhavá instrumentální bezradná muzika, hraná z části na midi rejstříky z hracích automatů, z části na automatického bubeníka s papundeklovým zvukem. Tohle je i jako demo nepodařené, pro normální poslech zcela nevhodné. Exemplární propadák.
BANKS Tony -18- Five DR11
Hudební břečka.
ELLESMERE -18- Ellesmere II - From Sea and Beyond
Druhořadý neoprog z Itálie. Unavený a únavný. Roztahané plochy, bezvýrazná muzika, triviální melodie, chudé nápady. Fakt slabota. Unylé klávesy, unylé kytary, unylý zpěv, kaše bez chuti.
FU MANCHU -18- Clone Of The Universe DR6
Zakladatelé stoneru. Zbytečné poslouchat, jen to řeže uši.
GILLAN Ian & The JAVELINS -18- Ian Gillan & The Javelins DR8
Gillan se pustil do Vaudeville, ale nezní to moc věrohodně. Toporné, vypelichané. Zcela zbytečný počin, nechtěná groteska.
GRETA VAN FLEET -18- Anthem Of The Peaceful Army DR6
Prej LED ZEPPELIN retro. Nevím teda nic o tom, že by starý kapely někomu řezaly uši zprasenou dynamikou. Tohle je anti retro, typický trendy shit. Pokračovatelé LZ? Leda tak pro polohluchýho Neználka. Pimprlová taškařice loutek navlečených do kostýmů a přihlouple parodujících jednu z nejlepších kapel historie, nic víc. Prachobyčejný kýč, na který spousta lidí naletělo.
GRETA VAN FLEET -18- Anthem Of The Peaceful Army (LPrip) DR12
První skladba je skvělá. Pak je to prudký propad, a až na výjimky opičí bída. Korunovaná podělaným zvukem, nebýt vinyl ripu, nelze vůbec poslouchat. Tři čtvrtiny desky naplnili hloupou pózou, trapné retro z comixu, co si jen na něco komediantsky hraje. Retroslátanin vzniká hodně, tahle mezi těch pár dobrých nepatří. Naopak, jde o ukázku, jak se to dělá špatně. Mediální úspěch na tom nic nemění. Populární cvičené opičky. Vřešťan místo zpěváka, hnus.
HAKEN -18- Vector DR6
Kdysi invenční kapela, dnes jen neposlouchatelný trendy maglajz. Otřesně deformovaný zvuk nedovolí poslechnout hudbu, je-li tam vůbec jaká. Písek a dehet. Poslechnuto s utrpením, fakt nebetyčná srágora.
JARRÉ -18- Equinoxe Infinity
Taky způsob. Zrecyklovat známé motivy, rozmixovat a zředit neutrální kaší, aby toho bylo víc. Co dříve znělo vesele a jiskřivě, je tady přitlumené blikání na dně huspeniny. Ze třicetiminutové hudební esence se upekla osmdesátiminutová nepoživatelná placka. Skončils Žán.
HACKETT John -18- Beyond the Stars DR10
Brácha teho druhýho Heketa. Amatérské, uondané, špatný zpěv, mělké. Katastrofa.
KOLYADIN Gleb -18- Gleb Kolyadin DR11
Uklinkaná nuda. Hogarth tomu taky nepřidal. Chcípák ke chcípákovi sedá…
LUNATIC SOUL -18- Under The Fragmented Sky
Loňský počin nezopakovali, co se kvality týče. Víc se kňourá, naprázdno opakují elektronické unylé motivy v přichcíplé poloze. Smůla, vyhodit.
MASTERS HAMMER -18- Fascinator DR6
Z prdele zvuk, muzika jejich standard
McCARTNEY Paul -18- Egypt Station 18
Sér Pól Mék se móc sék. Skuhrá jak stoletá mumie, hudba sotva průměr, salonní senilní sentiment. Opakuje se. A zvuk tak podělaný, že i KSL edice chrchlá. O rok starší P.SIMON působí daleko mladistvěji.
NIGHT FLIGHT ORCHESTRA, The -18- Sometimes The World Ain't Enough
Ukřičená primitivní dupárna. Prvoplánově lacině atraktivní, nejpozději od třetího songu děsivě otravná. Nátlakový refrénový poprock do rádia. Hrčivý kolovrátek.
NOT A GOOD SIGN -18- Icebound DR7
Italská kapela, která pobrala kde co. Členové prošli YUGEN a čerpají zřetelně z ÄNGLAGÅRD a ANEKDOTEN. Na ploše alba je rovnoměrně nanesen post rock, ambient, neo prog, rozmíchán a dochucen. Občas se vynořují skvělá témata, jindy je až otravný. Rozmanitost až zmatenost, nezakořeněnost. Zní to jako djentové instrumentálky (skoro) utopené v elektronickém oparu alternativně ambientních příchutí. Slyšeno po tisící prvé. Charisma plastového pytlíku. Placka.
GEE Peter -18- The Bible DR9
Zbytky upatlaného lízátka posypaného cukrkandlem, aneb agitka spánembohem. To, co znepříjemňovalo poslech některých desek PENDR(ek)AGON, zde zcela bezuzdě vybublalo na povrch. Blábolus maximus. Hudební břečka a snůška klišé, uslintaný žvást.
PRESTO BALLET -18- The Days Between DR5
Nepříjemně pumpující, zkreslený a deformovaný zvuk asi skrývá nějakou muziku. Ovšem ta je slisovaná v monolitickou hroudu, na které si poškozovat svůj sluch nehodlám.
RIOT -18- Armor Of Light DR5
Kdysi dobrá kapela a její současný fujtajbl. Jen pro hlušce.
RIVERSIDE -18- Wasteland DR9 ***
Dobře udělané řemeslo, nic víc. Opětovné snížení laťky se projevuje mělkou muzikou se schematickými hudebními motivy. Triviální melodie a motivy se jednak nerozvíjejí, jen opakují, jednak byly už dávno slyšeny jinde. Nepříliš přitažlivé, nudný a sterilní průměr. Hudba přesně odpovídá názvu alba, což je nechtěná alegorie. Obecně průměrné, na jejich standard slabé.
ROSS The BOSS -18- By Blood Sworn DR6
Z Bossových dříve působivých skladeb se dnes stala zaměnitelná huspenina mající konzistenci i zvuk kydaného trendy power metal hnoje. Hnus. Hudebně je to pitvorná kopírka MANOWAR, bez jejich charismatu. Převeliké zklamání. Obstaral jsem si verzi s lepší dynamikou, ale tam ta hudební bezmoc vyniká ještě více. Už chápu proč někteří hudebníci ničí své nahrávky zpraseným zvukem. Zjevně se jim lépe tím drtivým soundem zakrývá hudební bída.
SANGUINE HUM -18- Now We Have Power
Koncentrace trendových deformit muziky zde nabývá vrcholných hodnot. Nějaká charakteristika: Zcela odlidštěná vyprázdněná směsice zvuků vydávající se za hudbu doplněná chcíplým kňouráním vydávaným za zpěv. Rutinní trendy v zaměnitelné ploché produkci, jako dnes 99 ze sta vydávaných titulů.
Je tam tolik umění, ducha a nápaditosti, asi jako v bublinkové fólii. A jako tento bublinkový obalový materiál může i toto album nepochybně v některých jedincích vyvolávat stav maximální extáze, když si práskají jednu bublinu za druhou. Mně ale jedna stejně ukňouraná a unylá skladba za druhou nepřipadá vůbec lákavá, natož aby vzbuzovala radost z hudebního zážitku. Jediný okamžik odlehčení nastane, když zvukový produkt v polovině stopáže vypínám, neboť do konce to nedám. Takovou otrlostí nejsem vybaven. Oni možná mají Power, mně však došla pára.
Jelikož po půlhodině utrpení jsem zralý na umělé dýchání, pouštím namátkově rychle nějakou normální muziku. Je to první skladba z A, které považuji za to studenější a nejméně přítulné od JETHRO TULL. Nikdy mi Crossfire neznělo živěji, než teď. Během prvních patnácti sekund se zde hudebně odehraje více radosti, než za celou předchozí půlhodinovou esenci utrpení. Sladké A...
Sračka roku nr.1.
SEA WITHIN, The -18- The Sea Within DR8
Studený a nevlídný derivát PoS, Woldemorta a ANATHEMA. Šablonovitá muzika s několika dobrými momenty. Obtížně poslouchatelné, neboť požitek je zakonzervován. Dlouhé až otravné. Ponechat jen ke studijním účelům (Edit - tak nakonec ani k nim), jak udělat muziku bez života Kňourající póza.
SKOLNICK Alex TRIO -18- Conundrum DR8
Metalový kytarista hraje jazz, aneb naučili slona tančit balet. Jako cirkusové číslo dobré, jako seriózní umělecký zážitek bych raději opravdový balet. Je to celé metalově těžkoprdelaté, a to mi k takové muzice vůbec nesedí. Ne-e.
SUBSIGNAL -18- La Muerta DR5
Pop prog, s naprosto ubíjejícím zvukem. Neposlouchatelná placka. Nevím, komu tím lezou do zadku, z mobilu tuto muziku nikdo pouštět nebude, tam kralují jiné styly. A z beden to jen sype písek a kydá hnůj… Hlavobol do minuty. Jen pro hluchoně.
TABOR, Ty -18- Alien Beans DR9
Výborná kytara. Nezáživný zpěv, nenápadité kompozice. Index otravnosti velmi vysoký, album se nedá od půlky vydržet.
VOIVOD -18- The Wake DR5
Ohavný zvuk, trendy komprimovaná placka bez rozlišení a detailů. Pro poslech je to horší než War & Pain. Zůstal jen "Pain". Pokud nátlakovou vlnou zvukového maglajzu proniknu, tak během těch pár okamžiků, než se mi zablokují uši, lze postřehnout pár fragmentů hudby. To je na nic. Zcela zbytečné album, co se veze v lavině stejně znějící současné metalové produkce. Zaměnitelné s jakýmkoli jiným bezduchým rutinním produktem. Demence v přímém přenosu © suchos. Sračka roku nr.2.
|
Registrace nového uživatele 
