nápovědaPustil se chodbou na protější stranu a prošel přípravnou do studia-jídelny s bledě modrými koberci a béžovorůžovými stěnami, které uklidňovaly otevřené oči.
Do místnosti, velké asi čtyři krát pět metrů, přicházelo světlo z ulice Louise Armstronga dvěma protáhlými otvory. Zrcadlová skla bez odrazové vrstvy se vysouvala do stran a vpouštěla tak dovnitř jarní vůně, pokud venku nějaké byly. Na protější straně zaujímal jeden roh pokoje stůl z dubového dřeva. Dvě lavice byly sestaveny do pravého úhlu, podél dvou stran stolu, po dvou dalších stranách stály židle s polštáři z modrého sahánu. K zařízení pokoje patřil kromě toho dlouhý nízký kus nábytku zařízený jako diskotéka, gramorádio s nejsilnější modulací a další kus, symetricky umístěný k prvnímu, v němž byly uloženy praky, talíře, skleničky a jiné potřeby, jakých se používá při jídle mezi civilizovanými lidmi.
C. vybral světle modrý ubrus, ladící barevně s kobercem. Doprostřed stolu postavil podnos v podobě jakési nádoby s formalínem, v němž, jak se zdálo, dvě kuřecí embrya předváděla Růžový přízrak v choreografii Nižinského. Kolem něho rozložil několik dlouhých snítek proužkové mimózy. Vypěstoval ji jeden jeho známý zahradník křížením kuličkové mimózy s pruhem černého sladkého dřeva, jaké si kupují děti u kramářů, když jdou ze školy. Pak vzal pro každého dva bílé porcelánové talíře zdobené prosvítajícími zkříženými zlatými čárami a nerez příbor se střenkami s ažurou, v nichž bylo pro štěstí vždy mezi dvěma fóliemi z plexiskla po jednom vycpaném sluníčku sedmitečném. Vedle postavil poháry z křišťálového skla a k nim ubrousky stočené do kornoutů — což mu zabralo dost času. Sotva byl s přípravou hotov, upozornil ho zvonek na stěně, že přišel Ch. |