zadáníMiroslav vyskočil z kabiny, vzal si několik nejnutnějších věcí a chvíli si masíroval stehna i lýtka ztuhlá sezením. Udělal několik dřepů a vykročil silnicí na vrchol kopce, aby se rozhlédl po krajině. Věděl, že musí někam do lesa a pokud možno na sever. Konečně se přiblížil k silničnímu ukazateli tak blízko, aby přečetl nápis. HORN – 1 km.
Nyní věděl přesně, kde je a co najde za horizontem. Změkla mu kolena, protože mapu severního Rakouska znal podrobně z instruktáže a nyní si mohl být jist, že mezi ním a hranicí stojí dvě až tři německé divize. Kromě toho se tam nahoře bojuje. Přemýšlel o tom, že si opatří německou uniformu, když se před ním na horizontu s řevem vynořil tank, jako velká železná želva. Monstrum zastavilo a zahoupalo se na místě. Z poklopu se vyklonil velitel tanku a nevěřícně zíral na letoun stojící uprostřed vozovky. Potom se velitel vydrápal ven, seskočil na silnici a rozběhl se k Miroslavovi.
"To je ale pech," zaklel Miroslav a sáhl po pistoli.
Tankista doběhl na několik kroků a zuřivě mával vztyčeným prstem.
"Co tady blbneš s tím letadlem?" pokřikoval česky s jemným žižkovským přízvukem. "Já potřebuju mít silnici volnou!"
Miroslav úžasem otevřel ústa a zíral na velký husitský kalich svítící bíle na čelním pancíři tanku, jako by spatřil svatého Mikuláše. Český LT-35 tak hluboko v rakouském území prostě musel být zázrak. |
Registrace nového uživatele 
