OliasDobrá, řekl sis o to, máš to mít.
Myslím (na rozdíl do Tebe, který víš, hehe), že prostě vnímáme jinak význam groove, Tys psal o nějaké soustavné práci s ním, a já tvrdím, že drajv neboli odpich neboli koule prostě bubeník má nebo ne, jako, že je to dar, který se nedá naučit. Naučit se dá technika, když budeš dřít čtyři, pět hodin denně, ale když Ti to nešlape, tak jsi v prdeli, a nic s tím neuděláš. Podle mě tedy.
Vzpomínám na koncert v letním kině v Liberci v roce 1987, kdy jsme s Vláďou Padrůňkem sledovali zvukovou zkoušku Výběru. Vždycky, když Klauda zvučil bubny, styděl jsem se - tak, jak se stydím celý život, když slyším hrát opravdové bubeníky - protože on měl fakt už tenkrát neuvěřitelnou techniku, a to mu bylo asi dvacet, myslím, že je o tři roky mladší. Kamarádili jsem se tenkrát, a vím, že cvičil mnoho hodin denně. Fakt to bylo maso. A pak přišel zbytek kapely, a když spustili, tak Vláďa začal vrtět hlavou. Prostě to nemělo ty koule, co předtím s Jirkou Hrubešem. Já nevím, jestli to chápeš, ale měl bys, když sám hraješ na bubny. A jestli ne, tak můžeme pokračovat v diskuzi. Slušně, samozřejmě, hehe. Jo, Dan psal něco o širší špičce, což mě docela pobavilo, protože někdo přece musí muzikanty do nějaké špičky, ať už široké, úzké nebo bystrozraké, zařadit, fanoušci, kritici, nevím. Podle mě tedy babubeík ani baskytarista Muff špičkoví muzikanti nejsou. Což je samozřejmě objektivní, hned mě napadli dva čeští bubeníci, kteří jsou podle mě průměrní, resp. jeden podprůměrný, až mizerný, teď mě napadl třetí, a podle většiny jsou to špičky, a taky mě napadl jeden, který nejspíš opravdu nikdy necvičil, jak o něm mnoho kolegů tvrdilo, a přesto je podle mě naprosto nepřekonatelný, a toho klidně budu jmenovat, i když ani nemusím. Konec blábolů.
This Was jsem si pustil podruhý. |
Registrace nového uživatele 
