JETHRO TULL -69- Stand Up (1989 US CD MFSL UDCD 524) DR10
Narozdíl od This Was nemám tuto desku jako celek tolik naposlouchanou, tím více si ji teď užívám. Je plná nádherných skladeb. Za prvé Bourée, asi první píseň, kterou jsem od JETHRO TULL kdy slyšel, to mohl být rok 82. Skladba, která měla a stále má velký vliv na mé posluchačské cítění, je to esence hudby, melodiky, lidového nespoutaného člověčenství. Kdyby JETHRO TULL udělali jen tuto skladbu, byli by pro mne nesmrtelní. Za svoji kariéru dokázali napsat více skladeb, které se intenzitou hudebního sdělení této dotýkají, jenže Bourée byla první. Další výborná a působivá skladba je Reasons For Waiting, tu objevuji v plné hloubce až nyní, a je úchvatná. Andersonův zpěv s těmi smyčci, neodolatelná souhra, píseň z jiného světa. Nebo Jeffrey Goes To Leicester Square s bubínky a cinkátky, okouzlující. Nebo We Used To Know s překrásným kytarovým sólem, které dává zapomenout na flétnu. Mohl bych takto jmenovat většinu písní. Zmíním ještě úvodní A New Day Yesterday, což je monster skladba s nezapomenutelným motivem. Ukázka enormního skladatelského talentu. Akorát je pokažená mixem, odjakživa mě na ní doslova ničí přebuzený a zachrchlaný zvuk bicích. Jako z pomačkaného pásku na staré kazetě. Zajímavé, že na zbytku alba se tento efekt téměř neprojevuje, kromě ještě Nothing Is Easy. Některé skladby zase znějí, jako zapomenuté z nahrávacích frekvencí debutu, míněno spíše technicky, než hudebně.
Musím říci, že budu dávat ještě hodně poslechů stendapu, budu pomalu odkrývat vrstvy, kterých má jeho (jejich) muzika požehnaně, nezřízeně se těším. Skrývá množství nálad, abstraktních myšlenek, představ, těká od tvrdé dynamiky do nejromantičtější lyriky, je naléhavé i konejšivé současně. Mistrovské dílo.
***** |
Registrace nového uživatele 
