Já si to album včera tak nějak rozkouskoval, a možná mi taky pomohlo, že jsem si dal předtím Havrana a Ruku. Trochu mi to přestalo bavit při Refuge a Permanating, ale pak to šlo zase nahoru ... no, jo, to je to, co mě nepřestává bavit, a zároveň udivovat při poslechu (nejen) nové muziky, jak člověk objevuje, mění svoje názory (protože se mění jeho pocity), a přemýšlí podobně jako někteří ostatní klauni zde, třeba Percy, že asi Steven (třeba) fakt netlačil na pilu, nechal to plynout, nevytvářel složité kompozice ... nejsem si jistý, ale mám pocit, že v žádné skladbě nepoužil jediný lichý rytmus a všechno je na čtyři - mě trochu té "složitosti" chybí, ale uvidíme, co bude dál - je fakt, že po třetím poslechu jsem cítil trochu zklamání, a vzápětí po čtvrtém bylo všechno dost jiné, což ale může být tím, že jsem Mimoň. |