Jak vykrást bankuPinokKio včera napsal, cituji: „…Vážně nechápu, jak se jim ty zbylé hrůzné tituly může vyplatit prodávat.“
Musím mu dát za pravdu, byť jsem zastáncem toho, ať si každý vydává co chce. Jenže problém je v tom, že existuje notně dlouhá řada znamenitých titulů, které ne a ne a ne vyjít. Alespoň, že ve středu 5. srpna se objeví na pultech „Jak vykrást banku.“ Což je skvělý počin a pěkná připomínka včerejšího 95. výročí narození Louise de Funese.
Možná, že bych některému vydavateli mohl pomoci s výběrem příštího filmu s tímto nezapomenutelným hercem a komikem. Pokud mě totiž paměť neklame, tak nedlouho po letních prázdninách roku 1973 (to jsem byl teprve desetiletý školák) jsme byli v kině na Funesově filmu „JO.“ Jsou prostě zážitky, které člověku nějak utkví natrvalo v paměti a na které nelze zapomenout. Nemusím snad nikomu připomínat, že tento film šel s dabingem Františka Filipovského.
Opravdu nevím, jak někoho vůbec mohlo napadnout, že by tento film se mohl předabovat. Přesto to někoho napadlo a existuje tedy verze i s dabingem Jiřího Císlera.
I když Císler patří jinak k mým nejoblíbenějším hercům a dabérům, tak nemá sebemenší šanci udržet krok s Filipovským, ale to nemá v podstatě nikdo. Největší šanci na přiblížení se k dabingovému géniu má, po dlouhé přípravě, imitátor jeho hlasu.
Je jasné, že v případě v minulosti nenadabovaných filmů, jiná možnost neexistuje. Ale v případě filmu „JO“ bych to hodnotil jako „úmyslný trestný čin likvidace kulturního dědictví.“
|
Registrace nového uživatele 
