Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Hosting     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Domovská stránka klubu Zeměplocha

Ankety:


Hlasovat můžete pro dvě hlášky z tohoto seznamu:

1. „Myslel jsem si, že bude stačit ten svět pořádně rozpohybovat, a než byste řekli „stvoření“, objeví se tvor, který se postaví, porozumí svému okolí, zadívá se s určitým množstvím inteligence a s posvátnou úctou na nekonečné nebe a řekne –„
„- támhleta věc se zvětšuje, zajímalo by mě, jestli nás to zasáhne,“ doplnil Mrakoplaš.

2. „Ach... no... kvestor mi dnes pomáhá, pane,“ řekl Rozšafín.
„A co je to za chlapa, který stojí vedle něj?“
„A, to je pan Cibulář, můj asistent. On je záloha bezpečnostního zařízení.“
„A to znamená?“
„Jeho úkolem je křičet „proboha, hned přesekněte to lano“, pane.“
V ankh-morporských poměrech, kde se palec používá k měření jakékoli teploty, to znamenalo bezpečný provoz zavedený do extrémů.

3. „Mám hypotézu, která by mohla vysvětlit,“ hlásil lektor Zaniklých run, „že totiž jestli to všechno odstartoval děkan, pak by se jisté děkanské tendence přenesly na... ehm, vývoj.“
„Co? Chcete říct, že nám z toho vyroste obrovský mrzoutský vesmír trpící větry?“

4. „Snažily se s vámi, ty ťupky, nějak komunikovat?“
„Jen zapráskaly těma svýma knírama a odvlály! Bylo to horší než sledovat hádající se mágy!“

5. Na obrázku byla ohnutá postava podobná opici. Jak přecházela stránku, rostla a ztrácela ochlupení, až nakonec sebevědomě kráčela k okraji stránky – možná proto, že se protloukala touto nesnadnou cestou, aniž by jedinkrát ukázala své genitálie.

6. Opice si na oheň zvykly dost rychle, tedy po pár pokusech sníst ho nebo s ním souložit, a několik z nich se dostalo do další fáze, když se jim podařilo zapálit sebe samé.
Také se naučili vařit, zpočátku jedna druhou.

7. Bůh, který byl v současnosti v kurzu, byl Om, který nikdy neodpovídal na modlitby, ani se nezjevoval. Je snadné respektovat neviditelného boha. Od víry lid odvraceli spíše takoví bohové, kteří se ukazovali všude a často opilí.

8. + + + Budete Potřebovat Dobrovolníka. Někoho Dostatečně Hloupého + + +
„Tohle je Neviditelná univerzita,“ řekl arcikancléř. „To by neměl být žádný problém.“

Zpět do klubu Zeměplocha



Nejoblíbenější hlášky:


01. Barva kouzel
"Přesně," pochválil ho kolemjdoucí keř.

02. Lehké fantastično
"Říká se, že se s ní v Den prasečí hlídky srazíme, moře že se začne vařit a království Plochy že budou rozdrcena, králové sraženi z trůnů a města se změní v lávová jezera", odpověděl mu muž. "Míříme do hor."
"To pomůže?"
"Asi ne, ale bude tam mnohem lepší výhled."

03. Čaroprávnost
Jednou z mála věcí, které voda nedokázala, bylo, že nestříkala a nebublala z chrličů, které lemovaly střechy. Mělo to jednoduchý důvod, všechny chrliče se totiž při prvních kapkách deště sebraly a ukryly se v podkroví. Tam seděly pěkně v suchu, protože to, že je někdo ošklivý, ještě neznamená, že je i hloupý.

04. Mort
Bylo smutnou skutečností, že ty lodě, které z dálky vypadaly, jako že padají přes Okraj světa, nemizely za obzorem, ale skutečně padaly přes Okraj světa.

05. Magický prazdroj
K Mrakoplašovu dotčenému úžasu se Zavazadlo vrhlo za ní. Svůj dopad utlumilo prostě tím, že skočilo na hlavu jednoho z otrokářů. Tím přispělo k všeobecné panice. Je strašné, když na vás s rychlostí blesku a děsivě přesnou technikou školeného zabijáka zaútočí půvabná dívenka v bílých kvítkovaných šatečkách, ale pro mužské ego je ještě horší, když je jeho vlastník podupán a pokousán cestovním zavazadlem; koneckonců je to ošklivý zážitek nejen pro to ego, ale i pro celý zbytek jeho chlapa.

06. Soudné sestry
"Je tohle dýka, co tu vidím tanout, a jílcem ke mně?" zamumlal.
"Ehm. Ne, můj pane. To je jenom kapesník, jak vidíte. Myslím, že kdybyste byl tak laskav a pořádně se podíval, jistě byste poznal ten rozdíl. Kapesník zdaleka není tak ostrý."

07. Pyramidy
TO JE VELMI VÝJIMEČNÁ SITUACE.
Je nám to upřímně líto, ale není to naše vina.
KOLIK VÁS TAM JE?
Obávám se, že něco přes třináct set.
TAK DOBRÁ. POSTAVTE SE DO FRONTY, PROSÍM.

08. Stráže! Stráže!
Jediný důvod, proč nemůžete říci, že se Noby svým zjevem blíží zvířecí říši, je ten, že kdyby se to skutečně stalo, zvířecí říše by se zvedla a poodešla by stranou.

09. Erik
Je zajímavé, že bohové Zeměplochy nikdy nestáli o to, soudit duše mrtvých, a tak se lidé dostanou do pekla jedině tehdy, když jsou do hloubi srdce přesvědčeni, že si takový trest zaslouží. Nemohou se ovšem dostat do pekla, pokud o něm nikdy v životě neslyšeli. To vysvětluje, proč je tak důležité střílet misionáře na potkání.

10. Pohyblivé obrázky
Pak dorazil na univerzitu a ukázalo se, že Výsměšek Hnědý skutečně hovoří k ptákům. Přesněji řečeno na ně křičel a jeho slova obvykle zněla: "Aby ti křídla uhnila, ty ksindle!"

11. Sekáč
Hromada se otočila a vrhla se ke kvestorovi. Mágové ustoupili.
"Nemůže to být inteligentní, že ne?"
"Jediné, co to dokáže, je potulovat se pomalu kolem a požírat věci," odpověděl pohrdlivě děkan.
"Hoďte na to špičatý klobouk," ohrnul arcikancléř rty, "a můžete to prohlásit za člena fakulty."

12. Čarodějky na cestách
Ta mast vám sice neumožní létat ani nepřivolá věštecké vize, ale opravdu vás uchrání před nastuzením i jinými nemocemi. Důvodů pro tento zaručený výsledek je několik, ale jedním z hlavních je její aroma, které už druhý týden zesílí natolik, že se k vám nikdo neodváží přiblížit tak blízko, abyste od něj mohli něco chytit.

13. Malí bohové
No, co já si vzpomínám, tak jsem se mu zjevil jako plamenný sloup a houknul jsem na něj "koukej, co umím!"

14. Dámy a pánové
Na Stařenku Oggovou měla její slova stejný účinek, jaký by měla na jaderného fyzika zpráva, že hned za rohem někdo o sebe tluče dvěma podkritickými množstvími uranu, protože se chce zahřát.

15. Muži ve zbrani
„Když se tihle malí hajzlíci namíchnou, dokážou být strašní.“ Všichni zachmuřeně a vědoucně pokývali hlavami, a to včetně malého hajzlíka přírodního a velkého hajzlíka adoptovaného.

16. Těžké melodično
„No, musím říct, že my tady v Ankh-Morporku dobře víme, co se dává do dobrého piva,“ poznamenal Výsměšek.
Mágové přisvědčili. Oni to taky věděli. Proto pili gin s tonikem.

17. Zajímavé časy
„V životě jsem neviděl někoho, kdo by snědl tři Kolíkový párky a vypadal tak šťastně,“ prohlásil nevěřícně starší pAsák.
„Já nikdy neviděl nikoho, kdo by snědl tři Kolíkovy párky a okamžitě nepadl na otravu masem,“ zabručel děkan.
„Já nikdy neviděl nikoho, kdo by snědl tři Kolíkovy párky a dokázal se zdekovat bez placení,“ přetrumfl všechny lektor Zaniklých run.

18. Maškaráda
Stařenka Oggová obvykle chodila spát časně. Konec konců, byla přece jen starší dáma. Někdy chodila do postele třeba už v šest ráno.

19. Nohy z jílu
Patricij se na chvilku zamyslel. Bylo jasné, že má něco na mysli.
"Proč ten chlap pořád ještě páchne koňmi, Elánie?"
"Je to koňský doktor, sire. A po čertech dobrý. Slyšel jsem, že si minulý týden těsně před závodem vzal do parády Děsné štěstí. Ten kůň pak vedl celý dostih a padl až v cílové rovince."
To mi nijak zvlášť optimistické nepřipadá, Elánie."
"No, já bych neřekl, sire. Když si vezmete, že si ho bral do parády, protože ten kůň chcípl, když ho vedli na start..."

20. Otec prasátek
„Nešoupnul jste jim doopravdy poníka do kuchyně, že ne?“ naklonil se k Otci prasátek Albert, když se fronta posunula.
NEBUĎ BLÁZEN, ALBERTE. ŘEKL JSEM, ŽE BY TO BYLO SMĚŠNÉ.
„No, zaplať pánbůh. Chvilku jsem skoro věřil -“
JE V LOŽNICI.
„Ale...“
JE TO MNOHEM HYGIENIČTĚJŠÍ.
„No, tak to máme jistou jednu věc,“ přikývl zachmuřeně Albert. „Říkala ve třetím patře, co? Tak ti budou na Otce prasátek fakticky věřit.“
JISTĚ. VÍŠ, MÁM DOJEM, ŽE TOMU ZAČÍNÁM PŘICHÁZET NA CHUŤ. HO. HO. HO.

21. Hrrr na ně!
Byla to tahle armáda, co vám vlezla do země, madam? Ne, důstojníku, ti vojáci byli vyšší než tihle... A co tahle? No, nejsem si jistá, mohla by se mi trochu projít sem a tam...

22. Poslední kontinent
A Mrakoplaš si přitom byl naprosto jistý, že neexistuje způsob, jak by se mohl člověk zkřížit s ovcí. Jestliže nějaký byl, byli by na něj lidé touhle dobou už jistě dávno přišli, zvláště v odlehlých a izolovaných horských oblastech.

23. Carpe jugulum
Když se lidé dostali do vážných obtíží, šli za čarodějkou. Občas pochopitelně i proto, aby jí řekli: „Prosím vás, už s tím přestaňte.“

24. Pátý elefant
Už běžel půl hodiny. Dobrá, přesně pětadvacet minut. Těch zbývajících pět minut strávil kulháním, sípáním a tím, že si tiskl ruce k hrudníku a přemýšlel o tom, jak se pozná, že člověku hrozí srdeční kolaps.

25. Pravda
„Jenže to nejsou ta správná fakta! Jsou to hloupá fakta!“
„Já vím, pane. Nedokážu si představit jeho lordstvo, jak se pokouší někoho zabít.“
„Zbláznil jste se?“ zamračil se Elánius. „Já si ho nedokážu představit, jak říká ,promiňte`!“

26. Zloděj času
Zuzana cítila slabý, ostudný, ale přitom podivně uspokojující pocit, když viděla Smrtě v rozpacích. Vypadal jako někdo, kdo musí přiznat, že schovává kostlivce ve skříni.

27. Noční hlídka
„Pětadvacet tolarů, nebo jdu odsud,“ prohlásil Elánius. Něco podobného pravděpodobně ještě nikdy předtím žádný vězeň na světě neprohlásil.

28. Podivný regiment
Karborund se obrátil k výčepnímu pultu. Zástup před ním se okamžitě rozestupoval, protože trollové nikdy nepatřili k těm, kdož stojí za řadou těl namačkaných u baru a mávají bankovkou v marné snaze přilákat barmanovu pozornost.

29. Poslední hrdina
"Věřím, že vláda by výrobě takovýchto nebezpečných zbraní udělala přítrž dávno předtím, než by někdo něco takového dokončil," odvětil Leonardo. Úsměv, který se objevil na tváři lorda Vetinariho patřil k těm, které by pravděpodobně ani Leonardo da Quirm nedokázal zachytit na plátno.

30. Zaslaná pošta
"No dobrá. Přijímám, ale samozřejmě jako zločinec od přírody, rozený kriminálník, padělatel dispozicí, nenapravitelný podvodník, chorobný lhář, absolutně nedůvěryhodný lump a zvrhlý génius." "Skvělé.
Vítejte ve státní službě!"

31. Buch!
"Jestliže mi nedovolíte vést oddíl do Koumského údolí-" zavrčel Elánius.
"No? Co uděláte?" podíval se na něj Vetinari.
"Sibyla vás o to přijde požádat."

32. Nadělat prachy
Ozvalo se slabé klep! Grácie se otočila a mezi palcem a ukazováčkem držela další černý šíp. Jeho náhlé zpomalení v Gráciiných prstech způsobilo, že začal hořet. „Někdo vám poslal šíp, pane Rosrete,“ oznámila Vlahošovi. „Opravdu? No, tak ho sfoukněte a položte ho na podnos s nevyřízenou poštou, ano?“

33. Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci
„Kokosové ořechy se sem vozí z opuštěných ostrovů, protože tam se seženou.“
„Jak se tam seženou?“ zeptal se Mauric.
„To já nevím, prostě je tam dostaneš.“
„Aha, ty si snad představuješ, že tam rostou na stromech, nebo tak nějak, co?“ ušklíbl se Mauric jízlivě.

34. Svobodnej národ
"Velryby nejsou nebezpečné, protože žerou jen docela malé věci..."
"Veslujte jak eště nikdyvá, chlapi!" zaječel Rob Kterýten.

35. Klobouk s oblohou
„Takže paní Zlopočasná je hlavní čarodějka, je to tak?“ zeptala se Tonička.
„O, to ne!“ odpověděla užasle slečna Rovnovodovážná. „Čarodějky jsou si všechny rovny. My nemáme nikoho takového jako hlavní čarodějku. To je naprosto proti zásadám čarodějnictví. A kromě toho by něco takového paní Zlopočasná ani nedovolila.“

36. Zimoděj




Nejoblíbenější kniha: Stráže! Stráže!

Výsledky hlasování I. kola
Výsledky hlasování II. kola
Výsledky hlasování III. kola

Nejoblíbenější hrdinové:
1. místo: Smrť
2. místo: Mrakoplaš
3. místo: Samuel Elánius



Pokud odpovídáte na "soutěžní" otázky, používejte bílý text. Mějte ohledy i na ty, co nejsou na netu neustále online :-)

Tady je návod na bílý text:

<font color="white">Tady bude bílý text</font>


Zpět