AntonySběratelství může přerůst přes hlavu raz dva, toto znám z období s parfémy. Principy požitků, kdy člověk potřebuje čím dál víc podnětů, věcí atd. a čím dál míň ho to baví, jsou už dobře popsané, tohle řídí v mozku dopamin. Jako řešení se uvádí pauza, doslova detox, a/nebo léčba šokem, kdy si člověk srovná schopnost vnímat i "obyčejnější" příjemné tím, že zažije výrazně nepříjemné - míněno fyzická námaha, otužování a podobně. V tomto smyslu mohou zabrat (ač to nikomu nepřeju) i náročná životní období, přeskládání priorit, uvědomění, co je opravdu důležité.
Dlouhodobě pomáhá, podle chytrých knížek, když je potěšující aktivita spojená s určitým úsilím, není to až moc jednoduché. Když vyžaduje větší osobní vklad (znalosti, cit pro rozlišování) a je současně smysluplná i směrem k okolí. V tomhle mi připadá geniální ten tvůj gramofon - obstrukce kolem zařizování a průběžná práce, kterou tenhle domácí mazlíček vyžaduje, jsou vlastně pojistky proti příliš strmému růstu. Plus i to, že se podělíš o fotky, o ripy... tohle máš vyladěné extrémně dobře, řekla bych.
Teď jsem zase jednou chytrá jak rádio, ale tyto výzvy moderního světa, kdy je spousta věcí dosažitelná v míře, na kterou není organismus evolučně připravený, jsou reálné a dnes už naštěstí slušně prozkoumané. Byť řada aspektů zůstává individuálních a každý musí vědět sám, na co si potřebuje dávat pozor. Ale stejně se něco dá sdílet, dovodit, vzít si ponaučení i z cizí zkušenosti, díky téhle možnosti existuje veškerý pokrok. Akorát je někdy hodně složité potkat člověka s podobným ustrojením a nedá se to provést jinak, než že lidi mluví o tom, co jak mají. Což tady děláme :) a já pevně věřím, že to může být užitečné i pro někoho, kdo sem zatím chodí jenom číst. |
Registrace nového uživatele 
